„Jmenuji se Sára,“ řekla jsem. „Je mi třicet osm let. Měla jsem nezhoubnou cystu na vaječníku a zotavuji se. Manžel mě vinil z neplodnosti, ale nikdy neměl důkaz. Bál se pravdy, a tak mě nechal nést jeho hanbu.“
Nadechl jsem se.
“Zítra to bude jiné.”
Tentokrát ta věta nezněla jako omluva.
Připadalo mi to jako slib.





