„Jmenuji se Sára,“ řekla jsem. „Je mi třicet osm let. Měla jsem nezhoubnou cystu na vaječníku a zotavuji se. Manžel mě vinil z neplodnosti, ale nikdy neměl důkaz. Bál se pravdy, a tak mě nechal nést jeho hanbu.“

Nadechl jsem se.

“Zítra to bude jiné.”

Tentokrát ta věta nezněla jako omluva.

Připadalo mi to jako slib.