Ema zvedla pušku.

Usadila se.

První výstřel padl po jedenácti sekundách.

10,8

Dav řval.

Druhý.

10,7

Třetí.

10,8

Jack sevřel čelist.

Čtvrtý.

10,9

Nathan se zasmál.

Ne na Emmu.

Na tu absurdnost.

Pátý výstřel trval déle.

Vítr.

Ema čekala.

Její dech se zpomalil.

Pak PRÁSK!

10,8

Objevil se součet.

Vyšší než Jackův.

Znovu.

Tribuny explodovaly.

Tentokrát se Jack neusmál.

Kráčel k lavičce.

„Dej mi pušku.“

Emma to už vyčistila.

Otočila se.

Jack natáhl ruku.

Příliš rychle.

Daniel se postavil mezi ně.

“Zastávka.”

Jack ztuhl.

Danielův hlas byl ovládnutý.

„Puška je v bezpečí.“

Jack zíral.

„Má moje vybavení.“

„Vrací to.“

Emma opatrně držela pušku a natáhla ji.

Jack to vzal.

Jejich oči se setkaly.

V Emmině výrazu nebyl žádný výsměch.

To ho rozzlobilo víc.

Chtěl, aby se pochlubila.

Chtěl aroganci.

Něco, na co by mohl zaútočit.

Místo toho řekla: „Vaše puška je velmi dobrá.“

Dav se zasmál.

Jack se na ni podíval.

„Kdo tě trénoval?“

Otázka zněla téměř obviňujícím způsobem.

Emmin výraz se změnil.

Tam.

Malý posun.

Bolest.

Daniel viděl.

Odvrátila zrak.

„Můj otec.“

Jackovy oči se zúžily.

“Jméno?”

Ema zaváhala.

„Michael Carter.“

Nathan Cole se prudce otočil.

Daniel také.

To jméno něco znamenalo.

Jackův výraz se změnil dříve, než to stačil skrýt.

Ema si toho všimla.

„Takže si ho pamatuješ.“

Jack se vzpamatoval.

„Měl bych?“

Emmin dech se změnil.

Daniel pozorně sledoval.

Podívala se na Jacka.

„Národní tým pro střelbu na dlouhé vzdálenosti.“

Umlčet.

„Před osmi lety.“

Jackovy oči ztvrdly.

Nathan zašeptal: „Michaele Cartere.“

Další soupeř se otočil.

„Byl to trenér.“

Daniel si teď vzpomněl.

Michael Carter.

Bývalý závodník na národní úrovni.

Později technický trenér.

Známý pro mimořádné čtení větru.

Klid.

Respektován/a.

Pak ze sportu náhle odešel.

Jack se podíval směrem k tribunám.

Pak zpátky.

„Odešel do důchodu.“

Emma sevřela ústa.

“Žádný.”

Jackova tvář zůstala nehybná.

Ema pokračovala.

„Byl suspendován.“

Daniel cítil, jak se vzduch mění.

Jack se zasmál.

„To bylo před lety.“

Emma na něj upřela oči.

“Ano.”

Daniel přistoupil blíž.

“Co se stalo?”

Ema se na něj podívala.

„Můj otec nahlásil manipulaci se zařízením.“

Jack okamžitě řekl: „Tohle už zase ne.“

Daniel se prudce otočil.

“Znovu?”

Jack si uvědomil chybu.

Ema to viděla.

Její hlas ztichl.

„Ohlásil, že mistrovská puška byla upravena po oficiální kontrole vybavení.“

Daniel se zamračil.

„Čí puška?“

Emma se podívala na Jacka.

Dav ztichl.

Jackovi ztuhla ramena.

Daniel se mezi nimi podíval.

“Jehož?”

Ema odpověděla.

“Jeho.”

Tisíce diváků reagovaly okamžitě.

Jack vykročil vpřed.

„To vyšetřování mě očistilo.“

Ema se na něj podívala.

“Žádný.”

Jeho tvář zrudla.

„Ano, stalo se.“

„Říkalo se tam, že není dostatek důkazů.“

„Totéž.“

“Žádný.”

Její hlas zůstal tichý.

„To není pravda.“

Daniel zvedl jednu ruku.

Dav pomalu utichl.

Jack vypadal rozzuřeně.

„Proto jsi tady?“

Emmě se lehce zalily slzami oči.

Zavrtěla hlavou.

“Žádný.”

„A co potom?“

Podívala se dolů.

Poprvé od příjezdu na střelnici se Emma zdála být nejistá, co říct.

Ne jak to říct.

Zda to vůbec říct.

Daniel čekal.

Emma si sevřela prsty v přední kapse mikiny s kapucí.

„Můj otec přišel o trenérskou licenci.“

Jack se ušklíbl.

„Protože porušil postup.“

Ema se na něj podívala.

„Po prohlídce otevřel zapečetěnou skříň s vybavením.“

“Přesně.”

„Protože viděl, jak někdo měnil systém zpětného rázu.“

Jackův obličej se ztuhl.

„Myslel si, že něco viděl.“

„Vyfotil to.“

Danielovo obočí se zamračilo.

„Kde jsou fotky?“

Ema se na něj podívala.

“Pryč.”

Jack se zasmál.

„Pohodlné.“

Emmě se třásla čelist.

Pokračovala.

„Můj otec dal paměťovou kartu vyšetřovateli federace.“

Danielovi byla zima.

“Jméno?”

Emma to promluvila.

„Paul Rennick.“

Danielův výraz se změnil.

Tentýž pracovník technického oddělení, který o několik let později špatně řešil jiné obavy týkající se integrity.

V jeho mysli se začal formovat vzorec.

Ne důkaz.

Ale dost na to, aby ho to vyrušilo.

Ema pokračovala.

„O tři dny později mi řekli, že karta neobsahuje žádné použitelné obrázky.“

Jackova tvář ztratila barvu.

Daniel si toho všiml.

Ema se na něj podívala.

„Můj otec byl obviněn ze znečištění důkazů, protože otevřel pouzdro pušky.“

Nic.

„Byl suspendován na rok.“

Nic.

„Sponzoři ho vyhodili.“

Její hlas zeslábl.

„Když suspendace skončila, nikdo ho znovu nenajal.“

Jack se odvrátil.

Ema pokračovala.

„Přestal chodit na střelnice.“

Nic.

„Prodal většinu svého vybavení.“

Nic.

„A pokaždé, když se tvé jméno objevilo v televizi…“

Její hlas se zlomil.

Zastavila se.

Daniel sklopil oči.

Ema polkla.

„Odešel z místnosti.“

Dav zůstal naprosto tichý.

Jackovi se sevřela ústa.

„To není moje zodpovědnost.“

Ema zírala.

“Žádný.”

Odpověď ho překvapila.

Pokračovala.

„Možná ne.“

Nic.

„Ale ty jsi věděl/a.“

Jackovy oči se zúžily.

„Věděl co?“

„Že obvinil někoho z úpravy vašeho vybavení.“

„Všichni to věděli.“

“Žádný.”

Ema zavrtěla hlavou.

„Věděl jsi proč.“

Jack zíral.

Nadechla se.

„Můj otec si jednu věc nechal.“

Daniel se zeptal: „Cože?“

Emma se podívala na svůj batoh poblíž divácké bariéry.

„Zápisník.“

Jackův výraz se změnil.

Malý.

Ale skutečný.

Ema šla k tašce.

Daniel ho následoval.

Jack zůstal tam, kde byl.

Na chvilku.

Pak ho také následoval.

Ema si klekla.

Otevřel batoh.

Vytáhl starý černý zápisník, zavřený vybledlou gumičkou.

Rohy byly opotřebované.

Obálka se poškrábala.

Chvíli si ho přitiskla k hrudi, než ho podala Danielovi.

„Jeho poznámky z tréninku.“

Daniel ji opatrně otevřel.

Měření větru.

Balistické tabulky.

Měření zařízení.

Pozorování konkurence.

Léta disciplinovaného technického rukopisu.

Pak blízko konce bylo několik stránek označeno daty.

Jack Morrison.

Inspekce zařízení.

Sestava zpětného rázu změřena před kontrolou.

Po zahřátí pozorováno odlišné měření.

Svědek: M.

Povozník.

Odkazy na fotografie.

Sériové identifikátory.

A jeden řádek dvakrát podtržený.

Zeptejte se Marcuse Vale, kdo vstoupil do skladu v 06:18.

Daniel se zastavil.

Srdce mu bilo silněji.

Vzhlédl.

Jack zbledl.

Ema ho pozorovala.

Daniel mluvil pomalu.

„Marcus Vale.“

Jack neřekl nic.

Daniel otočil další stránku.

Referenční číslo platby.

Technik zařízení.

Soukromé poradenství.

Telefonní číslo.

Daniel se podíval na Jacka.

„Pracoval s tebou Marcus před osmi lety?“

Jack otevřel ústa.

ZAVŘENO.

Emma zašeptala: „Byl.“

Jack odsekl: „Pracoval na akcích.“

Daniel zvedl zápisník.

„Tvé jméno je vedle jeho.“

„To nic nedokazuje.“

“Žádný.”

Daniel přikývl.

„Samo od sebe ne.“

Jack se podíval směrem k kamerám.

Ta věta ho vyděsila.

Ne samo o sobě.

To znamená, že by tam mohlo být něco jiného.

Daniel se otočil k Emmě.